Od sporáku po televizi

Otevřená multifunkční zóna bytu, která spojuje řadu rozličných činností i prostory, v nichž se odehrávají, má své zastánce i odpůrce. Každopádně ucelená dispozice, zahrnující kuchyni, jídelnu a obývací pokoj, patří k současným trendům bydlení.

Řešení, kdy se spojují před časem přísně oddělované části obytné plochy, jsou vstřícná především k upevnění rodinných a společenských vazeb, jež v důsledku panujícího hektického životního stylu dostávají nebezpečné trhliny. A když už se přece jen podaří sejít se ve stejnou dobu – která navíc nebývá příliš dlouhá – doma, je stejně potřeba udělat spoustu věcí najednou. Uvařit, najíst se, udělat úkoly, někdy i dohonit pracovní resty, probrat aktuální plány a rozvrhnout nezbytné aktivity na další den, zabezpečující chod domácnosti… Těžko se s tím vším vypořádat, jste-li odděleni několikerými zdmi a dveřmi. Z tohoto úhlu pohledu se jeden otevřený koncept celistvého prostoru, zahrnujícího řadu funkcí, jeví jako ideální. Navíc přehledná, světlá a vzdušná dispozice s minimem bariér působí na člověka příznivě a je vstřícnější k běžnému provozu. Nezastírejme si ovšem, že jsou tu i celkem logické a racionální argumenty těch, kdo zkrátka k příznivcům tohoto přístupu nepatří. Ti nejhlasitější zdůrazňují, že zejména při vaření vznikají průvodní jevy, jež mohou pobyt v na takto velkoryse pojaté obytné ploše přinejmenším zkomplikovat nebo znepříjemnit. Patří k nim kromě zvýšené hlučnosti i typický kuchyňský odér, určitá vlhkost, mastnota a nepořádek šířící se kolem. Jak ale správně namítnou vyznavači spojování, lze se s nimi docela efektivně poprat. Stačí pořídit si kvalitní, dostatečně výkonný odsavač par a dostatek úložných prostor, díky nimž je možné účinně omezit povalování věcí. Nebo za nimi zkrátka stáhnout roletu. A ticho je přece jenom tam, kde se nežije. Ostatně, mnohé z nás právě ten rodinný ruch a přehled o všem kolem maximálně uspokojuje.

Ostrůvky, pódia a posuvné stěny

Abychom ale oponenty zcela neodstrčili, lze jim nabídnout pár řešení, hodných chytré horákyně. Tím pro ně asi nejuspokojivějším bude možná instalace polopříčky či úzké zdi, přijatelnou variantou se může stát i kuchyňská nika. Další zajímavou a esteticky vydařenou možnost představují prosklené stěny v kombinaci s posuvnými dveřmi, jež sice prostor kuchyně s navazujícím obývákem opticky propojují, ale fakticky je, při zatažení dveřních křídel, od sebe poměrně efektivně oddělí. Mírného odstupu a určité intimity jednotlivých zón multifunkčního prostoru lze dosáhnout i vytvořením několika úrovní podlahové plochy, zvýrazněných s pomocí odlišných materiálů či dekorů. Určitou bariérou se může stát i kuchyňský ostrůvek, který alespoň částečně průhledy odcloní.
Dekory, povrchy, struktury, barvy

To jsou všechno cesty, vedoucí k příjemné kontinuitě vzájemně provázaných obytných prostor, v nichž se rozhodně nikdo nebude cítit osaměle a izolovaně. Všechno je na dosah a dohled, všichni o sobě vědí, vidí i slyší co se děje. Není třeba odbíhat za školákem, skloněným nad sešity, do dětského pokoje, návštěva si kávu může vypít zároveň s námi, přestože zrovna připravujeme pohoštění, nebo dokonce pomoci při vaření. Takové řešení ale samozřejmě vyžaduje nejen adekvátní náturu, ale i odpovídající přístup. Samozřejmě úplně optimální je vybavit celou multifunkční zónu v jednotném stylu, což s ohledem na zvyšující se nabídku univerzálního, variabilně využitelného nábytku, není žádný problém. Pomůže například shodné ztvárnění ploch dvířek, jednotná podlahová plocha, soulad dekoru na stěnách, barevná a materiálová provázanost. K celé souhře otevřené koncepce mohou významně pomoci i osvětlovacím tělesa.

Text: redakce -ll-, foto: archiv firem

Sdílet tento příspěvek na

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *