Pasivní dům vyžaduje souhru technologií a odborníků

Kvalitní bydlení, které spoří energii i finance. Pasivní dům může tuto představu bez problémů splnit. Avšak při jeho realizaci musí dojít k optimální souhře všech zúčastněných. Investor by měl vědět, čeho chce dosáhnout, projektant jeho vizi ztvárnit, dodavatelé technologií materiálově zajistit a stavební firma zhmotnit.

Zdá se to být prosté, ale ne vždy se souhra všech klíčových faktorů stane skutečností. Mnoho domů pak nejenže neplní kritéria pasivního domu, ale stávají se z nich nevhodně dimenzované a zbytečně drahé stavby, které se zdaleka vymykají energeticky úsporným ideálům. Pasivní dům přitom více než co jiného potřebuje především vysoce optimalizovaný návrh, na který je třeba navázat kvalitními technologiemi, materiály a spolehlivým zpracováním.

Specifika české výstavby

„Základním problémem dnešní výstavby, a to nejen pasivních domů, rozhodně nejsou technologie, ale spíše způsoby jakými je využíváme. Na trhu je dostatek špičkových řešení, která v konečném důsledku nemusejí být pro investora drahá. Otázkou však je, zda mu dokážeme nabídnout přesně to, co potřebuje, nebo spíše to, co chceme prodat,“ říká inženýr Martin Konečný ze společnosti Kalksandstein CZ, která se specializuje na pasivní domy z vápenopískového zdiva.

Díky zkušenostem z německy mluvících zemí ví, že v tuzemsku stále ještě přežívají stavitelské stereotypy, které na západ od našich hranic vzbuzují velký údiv. Nejde jen o obecně spíše nízkou úroveň kvality staveb a projektů, ale také o uvažování lidí, kteří si chtějí postavit nový dům. Navzdory stoupajícím počtům kvalitních pasivních či nízkoenergetických domů, které by obstály i v zahraničí, je přetrvávajícím snem českého stavebníka velký dům s mnoha komplikovanými detaily.

Pasivní dům a realita

Úkolem odborníků, kteří se zabývají pasivními domy, proto nadále zůstává vysvětlování základních pojmů a principů. „V podstatě se snažíme lidem zdůrazňovat, že čím více, tím lépe, v případě pasivních domů neplatí. Nejde o to prodávat jim tuny cihel, ale o to, aby jejich bydlení co nejvíce odpovídalo definici pasivního standardu, který jev našich klimatických podmínkáchrelativně obtížně dosažitelný. Proto například nikomu nedoporučujeme za každou cenu dosahovat magického energetického požadavku 15 kWh/m2/rok,“ vysvětluje Konečný některé aspekty související s výstavbou pasivních domů.

V praxi se fakticky desítky až stovky energeticky úsporných domů pohybují kolem hodnot 20 až 30 kWh/m2/rok, což ale znamená, že o nich nelze mluvit jako o pasivních domech. Reklama mnoha firem na to samozřejmě ohled nebere, a tak vzniká dojem, že postavit pasivní dům zvládne skoro každý. Realita je ovšem poněkud jiná. „Někdy je zkrátka lepší klientovi vysvětlit, že dosažení pasivního standardu by bylo příliš drahé, než abychom mu vnucovali nějakou nesplnitelnou iluzi. Zvláště pokud si přesně stanovíme, do jakých cenových výšin se chceme dostat,“ dodává Konečný, podle něhož lze v České republice stavět pasivní domy za cenu pohybující se kolem 3 miliónů korun.

A to při splnění veškerých stavebně fyzikálních kritérií a při zachování maximální kvality projektu, použitých materiálů i práce realizační firmy. Kvalitně navržený pasivní dům dnes zkrátka představuje vrchol toho, co je u nás možné postavit tak, abychom měli bydlení vysoce komfortní, energetické úsporné, zdravé a také finančně přijatelné.

Sdílet tento příspěvek na

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *