Pěstujme si dobré sousedské vztahy!

Sousedy si – bohužel – moc vybírat nemůžeme. Což je velká škoda, hned bychom věděli vedle koho nechceme bydle. Taky bychom asi nekupovali chatu, vedle níž bydlí sice docela nenápadní lidé, ale denně se jdou pohádat na zahradu. A takový zvuk se nese a nepřináší i do jiných domácností pohodu. Nebo bychom nekupovali objekt vedle majitele dvou ohromných psů, kteří neustále, při každém pohybu venku, štěkají.
Někdo si dokonce nedávno stěžoval na ukrutný ptačí křik. Už je těch kavek na Kavčích horách moc. Křičí tak, že lidé nemohou spát!
Na čem jsou založeny dobré sousedské vztahy a jak přispět k tomu, abychom je jen a jen zlepšovali? Stejně jako i v jiných případech platí, nečiň jinému něco, co sám nemáš rád. Tolerance je dobrý základ sousedských vztahů. Takže desatery boty před dveřmi sice značí, že v předsíni takového majitele mají pořádek, ale co ostatní nájemníci, kteří musejí takové haldy bot překračovat? Jak upozornit na to, že se to v tomhle bytovém domě nedělá? Býval to panelákový zlozvyk, ale nikdo není zvědavý na cizí bagančata na chodbě. Zazvonit a říci jim to? Napsat na nástěnku informaci, že takhle ne? To samé platí o zamykání dveří do garáže. Normálně se dveře do garáží zamykají, ale opět jeden z bydlících to není schopen dodržet. Co s tím? Jak ho to naučit?
Dobré sousedské vztahy by se měly pěstovat. Nemusíme k sobě chodit na návštěvu, ale základem je při setkání slušné pozdravení. Je to ta nejobyčejnější věc, která by měla být v každém domě zcela obvyklá. Přece běžná věc, ale ona někde a někdy, nebo spíš u někoho, vymizela. Je třeba základní pravidla chování při kontaktu s dalšími lidmi znovu nalézt, oprášit a nenechat je zapadnout, jako že už jsme v 21. století a tohle se už nenosí. Ale nosí. Přívětivé slovo a úsměv nadělají tolik dobra a pohody, že jeden žasne, když to začne zkoušet. Jen víc, jen do toho…

Autor: redakce Il:-

Sdílet tento příspěvek na

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *