Úsporné bydlení válcuje trh

Snížení energetické náročnosti nově stavěných obytných domů si vyžádal vývoj směřující k úsporám na všech frontách. Vedle kvalitnějšího a zdravějšího bydlení znamená i rozhýbání českého stavebnictví, potažmo i ekonomiky.

V úsporném standardu musí být podle evropské legislativy stavěny všechny soukromé domy od roku 2018, veřejné budovy dokonce už o dva roky dříve. Navíc už konečně začínáme chápat, že energetické úspory v budovách se vyplatí jak investorům, tak i státu a těm, kdo v nich žijí. Nejde přitom jen o novostavby, obrovský potenciál je totiž také v renovacích starších objektů.

Zelení developeři

K lídrům českého trhu nízkoenergetického a pasivního bydlení patří řada osvědčených developerů. Problematice udržitelného stavění, využívání ekologických materiálů a ekologické výstavbě se věnuje například společnost Skanska, dobré zkušenosti s ním má také třeba společnost JRD, která má nízkoenergetické a pasivní byty v nabídce už od roku 2003. Cenově se přitom příliš neliší od standardních projektů v dané lokalitě, není tedy divu, že obvykle bývají vyprodány ještě před kolaudací. Náklady na provoz pasivního bytu jsou totiž mnohem nižší než je obvyklé u novostaveb s běžnými parametry, takže není problém v tomto ohledu ušetřit během deseti let užívání takového energeticky úsporného bytu až čtvrt milonu korun. U vytápění jde dokonce o úsporu až 85 % nákladů, se systémem řízeného větrání s rekuperací tepla jde navíc o život ve zdravém vnitřním klima, bez potřeby větrání otevřenými okny, jimiž do interiéru proniká průvan, hluk a prach, bez rizik vlhkosti a z ní vznikajícího rizika plísní.

Laici i odborníci „lajkují“

Pasivní a nízkoenergetické projekty získávají uznání díky svým skvělým parametrům nejen uživatelským, ale i architektonickým, stejně jako úrovní bydlení. Jako příklad může sloužit třeba pasivní bytový dům Vila Na Výsluní, který zvítězil v kategorii Rezidenční projekty prestižní soutěže Nejlepší z realit – Best of Realty 2014. Je jisté, že kvalitní pasivní, enviromentálně šetrná výstavba má u nás své místo. Potvrzují to i zkušenosti sdružení Centrum pasivního domu, které zdůrazňuje především fakta o zdravotních přínosech takových projektů a poukazuje na to, že jejich realizace není o nic dražší, než běžná výstavba. Ředitel Jan Bárta vysvětluje: „Výsledky unikátní české studie, srovnávající cenu energeticky úsporných domů, nás opravňují k tvrzení, jež se shoduje se závěry studie regionální vlády z Bruselu, kde dlouhodobě podporují výstavbu energeticky šetrných budov: jasná korelace mezi standardem pasivního domu a náklady neexistuje. Jde jen o dobře nebo špatně navržené a postavené domy.“

Cílem je nula 

Od roku 2020 by měly v Evropě vyrůstat pouze budovy s téměř nulovými energetickými nároky. Ukázal to také desátý ročník mezinárodní konference Pasivní domy 2014, který představil odborníky v oboru z Belgie, Německa i Rakouska. Její účastníci se mimo jiné seznámili s úspěšným programem bruselské regionální vlády, díky němuž se v hlavním městě Belgie stavějí už jenom domy v pasivním standardu. Výmluvný byl také zájem laické veřejnosti: celkem 75 pasivních domů otevřených v době konání konference, mezi nimiž byla třeba také administrativní budova či mateřská škola, si přišlo prohlédnout přes 1 400 návštěvníků.

Text: redakce  -ll-

Foto: JRD, YIT, Daramis group, Direkt development

Sdílet tento příspěvek na

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *